Masky osudu

Florbela Espanca

Florbela Espanca (1894-1930) žila v době, kdy se v Portugalsku začaly ženy prosazovat ve veřejném životě. Byla současnicí první portugalské lékařky i zakladatelky Republikánské ligy portugalských žen. Mezi spisovatelkami počátku 20. století vynikla originalitou tvorby, jež zahrnuje pět sbírek poezie (převážně sonetů), dvě sbírky povídek, dopisy a deník. Espanca pobuřovala konzervativní společnost způsobem oblékání, mimomanželskými vztahy, rozvody, erotičností a vzpourou proti konvencím ve své tvorbě, a Portugalsko jí neodpustilo ani po smrti: její busta směla být odhalena teprve v r. 1949. V dětství nemohla počítat s láskou matky a její vztah k otci byl problematický. Důvěrníkem a rádcem byl Florbele bratr Apeles, ten se však r. 1927 zabil při pádu letadla, které sám řídil. Složité rodinné vztahy, nevydařená manželství i další životní neúspěchy (nedokončená studia práv, obtížné prosazování tvorby) ji vedly k neustálému sebezpytování. Střídání pochybností o sobě samé s pocitem vědomí výlučnosti až narcismem svědčí o Florbelině duševní labilitě, již prozrazuje i její deník. Poslední zápis, výkřik „Když nejsou nová gesta ani nová slova!“ v něm byl učiněn šest dní před spisovatelčinou smrtí (zřejmě sebevražednou).

Povídky a poetizované prózy Florbely Espancy, zařazené do výboru Masky osudu, vynikají stejnou senzibilitou, s jakou jsou sdělovány prožitky a pocity v autorčiných sonetech, jejichž zlomek vyšel v českém překladu v r. 1997. Prostupují je stejně sugestivní obrazy krajin rodného Alenteja, jež evokují neplodnou vyprahlost a melancholii vřesovišť či těží z intenzivních barevných tónů slunečného kraje, z nichž zejména odstíny žhavosti vyhovují vypjaté představivosti autorky přelomu 19. a 20. století. Zaznívají v nich pocity stesku, marnosti žití, výkřiky úzkosti a existenciální bolesti. Povídky zasazené do prostředí autorce důvěrně známého zaujmou postřehy ze života městské společenské smetánky i z portugalského venkova, v popředí autorčina zájmu však stojí problémy citové a psychologické (zejména, avšak nejen, z oblasti milostných vztahů), často inspirované vlastní životní zkušeností. Otřesená smrtí svého bratra přestala Espanca po několik let psát poezii, avšak celou jednu knihu povídek, přímo či nepřímo touto tragickou událostí inspirovaných, věnovala tématu smrti ve spojitostech mnohdy šokujících, od otázek dotýkajících se posmrtného života a nadpřirozených jevů přes doteky smrti a krásy, smrti a lásky až k nekrofilii.

Překlad Marie Havlíková

155 stran, váz., 145 x 205 mm, ISBN 80-86356-29-9, rok vydání 2004

Cena 187 Kč OBJEDNÁVKA
masky osudu

ZPĚT