Ve skutečnosti je díra

Povídky švédských spisovatelek

Vybrala a přeložila Viola Lyčková

Marie Hermanson (*1956) studovala žurnalistiku, sociologii, literární vědu a dětskou literaturu. Pracuje jako novinářka. Povídka „Ve skutečnosti je díra“ ze stejnojmenné sbírky (Det finns ex haal i verkligheten, Albert Bonniers Förlag, 1986) je jejím literárním debutem. Píše rozhlasové a televizní hry, v devadesátých letech napsala dva romány – Snövit (Sněhurka; 1990) a Tvillingsystrarna (Dvojčata; 1993).

Anna-Karin Palm (*1961) pobývala často v Anglii, v jejím díle je zřetelný vliv Virgnie Woolfové. Studovala filosofii a literární vědu. Je autorkou několika románů – Faunen (Faun; 1991) a Malarens döxrar (Malířovy dcery; 1997) – a povídkových sbírek. Texty uvedené ve výboru vyšly ve sbírce Lekplats (Dětské hřiště; Albert Bonniers Förlag, 1999).

Margareta Strömstedt (*1931) pracovala jako učitelka, novinářka, producentka, napsala velký počet titulů určených dětem a píše i televizní scénáře. Známá je její biografie Astrid Lindgren. Literárně debutovala až ve svých padesáti letech sbírkou povídek Julstädningen och döden (Vánoční úklid a smrt; Albert Bonniers Förlag, 1984), mistrně napsanými vzpomínkami na dětství v rodině chudého kazatele náboženské sekty. Z této sbírky je i stejnojmenná povídka.

Ninni Holmqvist (*1958) překládá, učí a příležitostně také působí jako lektorka v kurzech tvůrčího psaní. Literárně debutovala sbírkou povídek Kostym (Oblek; 1995); z druhé knihy povídek Nagot av bestaende karaktär (Cosi trvalé povahy; Norstedts Förlag, 1999) jsou přeloženy texty „Zrakový klam“ a „Svedení“ (Hägring; De förförda).

Inger Edelfeldt (*1956) se vzdělávala sama. Píše pro dospělé i pro děti a je známou ilustrátorkou, mimo jiné Tolkienových knih. Kromě románů, z nichž velkou pozornost vzbudil Duktig pojke! (Hodnej kluk!; 1977) o zrání homosexuálního chlapce, a povídkových sbírek napsala a ilustrovala dva komiksy, Den kvinnliga mystiken (Mystika ženy; 1988) a Hondjuret (Samice; 1989), zabývající se ženskou problematikou. Ve svých románech se snaží postihnout hluboké rozpory skrývající se pod zdánlivě banálním povrchem každodenního života. V devadesátých letech 20. století obdržela několik švédských a zahraničních literárních cen. Povídka „Přízraky“ vyšla ve sbírce Rit (Ritus; En bok för alla, 1991).

Anita Goldman (*1953) pochází z židovské rodiny, které se podařilo uprchnout před nacisty do Švédska. Celoživotní trauma se zrcadlí v jejích románech a povídkách, které se zabývají osudem druhé a třetí generace Židů integrovaných do švédské společnosti se všemi jejími klady a zápory. Anita Goldman píše rovněž o výrazných ženských postavách v židovské mytologi. Povídka „Rita Rubinsteinová jede metrem v nejlepším ze všech světů“ vyšla ve stejnojmenné sbírce (Rita Rubinstein aker tunnelbana i den bästa av världar, Natur och Kultur, 1997).

Kerstin Thorvall (*1925), enfant terrible švédské literární scény, pochází z rodiny známého sociálního demokrata, pacifisty a feministy. Jeho duševní choroba a předčasná smrt poznamenaly celé autorčino dílo. Nejprve pracovala jako módní návrhářka a reportérka, literárně se prosadila obsáhlou tvorbou pro dospívající mládež. Několik let žila ve Francii. V kontroverzním románu Det mest förbjudna (To, o čem nikdo nemluví; 1976) řeší složitý vztah k matce, který ovlivňuje její dílo až do dnešní doby. Kerstin Thorvall je autorkou velkého množství románů a povídek, v tisku se často objevují její rozhovory s významnými osobnostmi, portréty, reportáže z cest, fejetony a sloupky. Povídka „Když zemřela“ (När hon dog) vyšla poprvé v antologii Mamma är död (Maminka umřela; Alfabeta, 1994).

126 stran, brož., 144 x 205 mm, ISBN 80-86356-19-1, rok vydání 2003

Cena 149 Kč OBJEDNÁVKA
ve skutecnosti je dira

ZPĚT